redakce 13.05.2023 jezírka & koi
Poradna pro chovatele Koi
Pár informací, které mohou pomoci při péči o japonské Nishikigoi v době nové nastupující chovatelské sezony.
ODBARVENÍ RYB
Jeden z mých kaprů, který byl ještě v loňském roce bílo-červený (barevná varianta Kohaku), najednou během několika měsíců zcela vybledl a je z něho v podstatě albín. Koupen byl již jako starší tříletá ryba, zhruba 30 cm velká. Nemáte představu, co může být příčinou této zásadní barevné změny?Tato situace by mohla nastat v případě, že kapry Koi chováme v extrémně tvrdé vodě, což převedeno na stupně německé (v nich se tvrdost vody měří) znamená hodnotu 20 a více. Samozřejmě by to mohlo být dáno i genetikou, což je téma na delší diskuzi.
Tady si však myslím, že vazba na genetickou výbavu ryb to nebude, protože pokud byl Koi zakoupen jako starší (v otázce se píše, že se jedná o rybu tříletou), znamená to, že u něj by měly být barvy již částečně stabilizovány. Pokud bychom předpokládali, což děláme, že je to otázka vlivu tvrdosti vody, tak první co musíme udělat, je to, že použijeme přípravky, které tvrdost vody snižují. Problém je ale v tom, že červené barvivo, které zmizelo, už ryba neobnoví, takže i když snížíme tvrdost vody, zpětně už z hlediska červené rybu dobarvit nedokážeme. Na druhé straně je ale dobré, že když Nishikigoi vybledne díky vysoké uhličitanové tvrdosti, nejedná se o žádnou chorobu (ani fyziologickou), je to prostě změna barvy vlivem přirozených podmínek. Kapru Koi tak z hlediska zdravotního nic nechybí.
Jiná situace by ale nastala v případě, že by červená začala u ryb blednout např. vlivem vysokého obsahu čpavku. V tomto případě už je to ale něco jiného, tady už by se jednalo o příznaky choroby, která je dána zhoršenou kvalitou vody. Změna vybarvení, a to se netýká jenom červené, ale i černé, popř. modrých odstínů, může nastat také v důsledku bakteriálního onemocnění. To už je však docela jiná kapitola chovu japonských Koi, která souvisí s klasickými chorobami a vyžaduje nejen odlovení nemocných jedinců, ale i odborné léčení…
Jeden z mých nových Nishikigoi (velikost 25 cm) vykazuje v poslední době zvláštní chování. Když plave, natáčí se, pak náhle padá na bok, zase normálně plave, a tak pořád dokola. Nevíte, co mu může být?
Poradit pouze na základě písemného dotazu je velice složité, protože takto reagovat může ryba z mnoha důvodů. Je ale naprosto jasné, že se jedná o příznaky nějaké choroby. Pokud by popisovaná situace (v dotazu bohužel není uvedeno, kdy se tak stalo) nastala na jaře, mohlo by se jednat o příznak tzv. hypoglykemického stavu, který je charakterizován jako zásadní nedostatek tuku (a tudíž i energie) v těle Koi. Tuk, který měla ryba ve svalovině jako zásobní, prostě došel a ryba energeticky strádá. Dalo by se říci i to, že má tzv. únavový syndrom.
Druhá možnost takovéhoto chování může souviset s tím, že se mění osmotický tlak. Taková situace nastává tehdy, když se ryby dostávají z jednoho prostředí do druhého. Na uvedenou změnu by pak mohly tímto způsobem reagovat, ale stejně dobře by se jako příčina dal uvést zánět plynového měchýře, který podobné příznaky vykazuje. Ve většině případů, kdy ryby takto reagují (natáčí se a naklání na bok), pomáhá to, že ve vodě zvýšíme koncentraci soli (NaCl). Laicky řečeno do zahradní nádrže s chovanými Koi nasypeme adekvátní množství soli. Při jeho stanovení vycházíme z kubatury vody v nádrži a v návaznosti na její množství do ní můžeme přisypat až do 5 promile soli, ne však více. Většinou by měly stačit 3 promile, v případě, že nepozorujeme změny k lepšímu, můžeme jít až na hraniční hodnotu.
Máme nové zahradní jezírko, napuštěné a zarybněné zhruba 14 dní. V posledních dnech mi ale začali Koi skákat nad hladinu. Zajímalo by mě, jestli je to pro tyto ryby charakteristické, nebo se třeba stalo něco s kvalitou vody. Jezírko neustále filtruji, jeho objem je 5m3, hloubka uprostřed 105 cm, krajní laguny mají 20 – 30 cm a je v nich vysázeno minimum vegetace.
K této otázce je třeba uvést to, že kaprovité ryby, do kterých patří samozřejmě i japonský barevný kapr Koi, při přenesení do nového prostředí reagují tím, že skáčí nad hladinu. Intenzivně se tak může dít 3-5 dní, tady však tazatel píše, že jezírko je napuštěno již 14 dní, a tak podle formulace dotazu předpokládám, že i ryby jsou tam zhruba stejnou dobu. To znamená, že skákat by již neměly, a proto je třeba hledat příčinu jejich chování někde jinde.
Pokud kapři Koi vyskakují nad hladinu i po několika týdnech, bude to s největší pravděpodobností vázáno na problémy s kvalitou vody. Dá se předpokládat, že se zvýšil obsah čpavku v podobě NH3 jako plynu nebo dusíkatých látek v podobě NO2 jako dusitanů. Reakce ryb na popisovanou změnu by tak byla adekvátní, protože zvýšený obsah těchto látek je pro ryby velice nepříjemný. Pálí je na žábrách, a proto takto reagují.
Skákání ryb nad hladinu ale může být i příznak nějaké nemoci, a sice napadení ektoparazity na žábrách. Tady by to chtělo se na ryby ještě znovu podívat, protože kromě skákání nad hladinu je možné pozorovat i to, že se Koi otírají třeba o kameny, o rostliny nebo o boky jezírka a snaží se těchto ektoparazitů zbavit. Pokud bychom se vrátili k tomu, že u normálních zdravých ryb je průvodním jevem změny prostředí to, že skáčí po určitou dobu nad hladinu, musíme na to reagovat a zakrýt nádrž. Není-li vyloženě rozsáhlá, použijeme běžnou rybářskou síť, která stačí k tomu, abychom zamezili buď úhynu ryb, které vyskočí ven, nebo jejich poranění.
Bude-li ale skákání pokračovat delší dobu, musíme buď sami, nebo po dohodě s kvalifikovanějším chovatelem změřit obsah dusíkatých látek a podle toho, jaké hodnoty získáme, se rozhodovat co dál. Pokud by dusíkaté látky byly v pořádku, pak skutečně přichází v úvahu ektoparaziti (např. brousilky apod.), což už je ale otázka léčení specialistou.
Skákání ryb je možné pozorovat např. i na podzim, kdy už je chladnější voda a intenzivně vysvitne, popř. svítí několik dní za sebou, slunce. Jeho aktivita vytváří nad hladinou teplejší prostředí, což ryby instinktivně vycítí a do toho teplejšího prostředí rády vyskakují.
V loňském roce jsem založila jezírko (cca 4 m3, nejhlubší místo je 90 cm), ve kterém mám pět karásků, tři jeseny a tři líny. Voda je čistá a dostatečně provzdušněná. Během jednoho týdne ale uhynuli všichni karasi, přičemž na těle nejsou okem vidět žádná zranění ani paraziti. Kolem jezírka je však hodně květin a keřů, o nichž nevím, jestli nejsou jedovaté. Potřebovala bych vědět, jestli může déšť spláchnout z květin a keřů něco škodlivého do jezírka, co by rybám vadilo, a ty uhynuly. A nebo jsem četla, že karásci žijí jen 2 – 3 roky, tudíž by mohli zemřít stářím. Dostala jsem je totiž již jako větší od svého kamaráda.
Budeme-li brát v potaz otázku stáří ryb, je možné, že karasi po několika létech strávených v okrasné nádrži uhynout mohou, protože jsou to ryby krátkověké. Vámi popisované 2-3 roky je ale vyloženě málo, někde se píše 4-6 let (i to není mnoho). Karas je ryba, která se dožívá 7-10 let, takže po této době by k úhynu dojít mohlo.
Pokud bychom to brali tímto způsobem, je možné, že z většího hejna nějaký karásek díky stáří tu a tam uhyne, ale dost dobře si neumím představit, že by během krátké doby uhynuli všichni najednou. Tady budeme muset hledat příčinu někde jinde a není to ani tím, že by je pisatelka dostala již starší, chyba bude patrně někde ve kvalitě vody. Zajímavé je i to, že z hlediska skladby (jeseni, karasi a líni) první „neodešel“ jesen, protože je to ryba nejcitlivější. Poté by měl následovat lín, a až nakonec karas, který patří mezi nejodolnější ryby. Z hlediska amatérského způsobu chovu nepotřebuje vzduchování, filtraci, žije v teplých mělkých jezírcích, obecně vzato - vydrží velmi mnoho.
Zamyslet se musíme i nad tím, zda se nemohla do jezírka dostat nějaká látka, která by ryby otrávila (např. únik herbicidů poté co se někde v okolí daného pozemku práškovalo, hubila se tráva, plevele apod.). Varianta, že by vítr nebo déšť spláchl něco z jedovatých rostlin do vody v úvahu nepřipadá, ale ať už by byla voda zamořena čímkoliv, neuhynuli by jenom karasi, otráveny by byly všechny ryby. Určité vysvětlení pro tento neobvyklý úhyn jinak odolných ryb bych ale měl. Pokud by toto nastalo na jaře (to ale není v dotazu uvedeno), je třeba vědět, že karas je velmi háklivý na jarní virémii, kterou lín a jesen bez problému přečkají! Mohla by to být tedy choroba, která vaše karásky zahubila.
Prosím o radu při zazimování karasů, které máme letos od jara první rok. V době vegetace budou v zahradním jezírku, které má v nejhlubší části 60 cm a je 3 m3 velké, filtrované a vzduchované. Chtěla bych je dát na zimu do sklepa, ale je tam celý rok tma a teplota neklesne pod 10oC. Nevím ale, jestli je to vhodné prostředí, popř. zda je mám v kádi krmit a vzduchovat.
Tento dotaz je poměrně častý a odpověď je docela jednoduchá. Vzhledem k tomu, že karas je na trhu s okrasnými rybami prezentován jako nejodolnější druh, a skutečně tomu také tak je, dá se předpokládat, že v hlubším jezírku při běžných zimách našeho typu přežije velmi dobře a na jaře ho objevíme živého a v pořádku. Pokud máte ale jezírko hluboké jenom 60 cm a přijde tuhá a dlouhá zima, je možné, že ryba v ledu zamrzne, a tudíž už se na jaře k životu neprobudí.
V takovém případě bych skutečně navrhoval to, co pisatelka navrhuje, a rybu bych ve sklepě zazimoval. Jako postačující použijeme nějakou větší káď, budeme vzduchovat a měnit vodu a nebo vzduchovat a filtrovat, což je asi nejúčinnější způsob. A to, že je ve sklepě, jak tazatelka píše, jen 10oC, je v každém případě „plus“, protože to znamená, že při 10oC teploty vzduchu bude i teplejší voda v nádrži, což je pro život ryby dobré. Tma karáskům ani jiným rybám vadit nebude.
Při uvedené teplotě krmíme ryby velmi opatrně, maximálně jednou za tři týdny nebo za měsíc. Může se ale stát, že ryba žrát ochotná nebude, pak nemá krmení žádný smysl. I když to dotaz vyloženě neuvádí, mohli bychom se zmínit i o velikosti nádrže. Budeme-li zimovat např. 10 ryb, které jsou 15-18 cm veliké, postačí nám bohatě nádrž, která bude mít zhruba 200 l vody. A jak již bylo řečeno, v každém případě je nutné vzduchovat, stačí i nějaký velmi primitivní filtr, který spočívá třeba v tom, že do nádrže vložíme čerpadlo a vodu necháme protékat přes obyčejný molitan, který ji dostačujícím způsobem přečistí. Není to ale bezpodmínečně nutné, stačí i to, když vodu třeba dvakrát za zimu vyměníme. I tak bude vše v naprostém pořádku.
Na jaře pak po úspěšném přezimování přemístíme karásky zpátky do jezírka v době, kdy bude jeho teplota vody dlouhodobě stejná jako teplota vody v nádrži, kde jsme zimovali. A protože tazatelka píše, že jezírko je filtrované, vzduchované, tak předtím musíme zapnout filtr a vzduchovací zařízení, což je stejné jako u všech ostatních ryb včetně kaprů Koi. Prostě jezírko zprovozníme, nastartujeme filtraci a těšíme se na nové vegetační období.
Chtěl bych se zeptat, jestli je možný chov okrasných ryb v jezírku s jílovým dnem bez filtrace. Nádrž má objem vody 150 m3, její hloubka je necelé dva metry.
Ryby v takovém rybníčku chovat můžete, splnit je ale třeba zcela logicky určité podmínky. Pro chov ryb obecně jsou nejdůležitější základní životní podmínky jako teplota, pH, obsah kyslíku, dusíkaté látky atd. Pokud budou dodrženy jejich optimální hodnoty, lze ryby chovat i bez filtrace. Otázka ale ještě zní, jaké druhy ryb máte na mysli, to neuvádíte. Pokud to bude kapr, připravte se v letních měsících na zakalení vody, u jesenů, karasů nebo jeseterů to nikdy tak hrozné nebude. U přírodních rybníčků je ale dobré alespoň vzduchovat, protože každý kyslík navíc je veliké plus, a to nejen pro ryby přímo, ale hlavně pro samočisticí schopnost takovéto nádrže. Musíte se ale smířit i s tím, že na ryby moc dobře neuvidíte!
Na dotazy čtenářů e-magazínu Bonsaje, Zahrady, Jezírka odpovídal ing. Luděk Štěch, www.kapr-koi.cz
