Legislativa budování jezírek v zahradě

Pokud stavíme jezírko způsobem, že vybagrujeme jámu a teprve potom přemýšlíme, jestli vůbec můžeme jezírko budovat třeba s ohledem na sousedy, popř. kam umístit jednotlivé technologické části, je to špatně. Projektová dokumentace by neměla chybět, měla být dostatečně vypovídající i detailní a musí respektovat právní rámec této problematiky. Přesně taková, jakou doporučuje, a ve své praxi provádí, společnost Fortina projekt s.r.o. z Prahy.

Ta velice úzce spolupracuje s firmou Vladeko s.r.o. Tachlovice, která na českém trhu funguje jako oficiální školící centrum společnosti OASE. Na jejím sortimentu pak projektanti oceňují nejen pestrost a bohatost, ale i německou preciznost, která umožňuje řešit jak stavby nové, tak i rekonstrukce nebo záruční či pozáruční servis.

CO ŘÍKAJÍ ZÁKONY?

Dříve než se do stavby jezírka pustíme, čeká nás „zkrocení“ legislativy, která budování vodních nádrží doprovází. A čím začít? Asi jednoduchou otázkou, kdy a zda vůbec potřebujeme na vodní plochu v zahradě stavební povolení.

Chceme-li zjistit správnou odpověď, musíme vyjít z toho, že existuje „stavební zákon“. V současné době se jedná o zákon č. 183 z roku 2006 Sb., který byl k 1. 1. 2018 novelizován. První důležité informace, i když možná trochu obecné, ale povzbuzující, najdeme v § 4 odst. 1. Ten ve zjednodušené formě říká, že stavební úřad je zde proto, aby klientovi celé řízení maximálně zjednodušil a pokud to jenom trochu jde, vydal jen jedno jediné rozhodnutí. Na jeho základě se pak stavba buď ohlašuje, nebo získáme stavební povolení.

Mezi staviteli jezírek se hodně mluví o tom, že ohlašovací povinnost nebo žádost o stavební povolení se týká jen vodních nádrží s plochou hladiny větší než 100 m². Je-li to pravda, najdeme opět v zákoně, a sice v § 79. Ten se týká rozhodnutí o umístění stavby. V jeho druhém odstavci se hovoří o tom, že stavební povolení není nutné pro zahradní bazény, které mají plochu hladiny do 40 m². Zároveň je ale zmíněn fakt, že vodní nádrž musí být umístěna nejméně 2 m od hranice pozemku, popř. od nějaké infrastruktury.

I když ve stavebním zákonu není vysloveně uveden pojem zahradní jezírko, koupací biotop, rybníček pro chov Koi aj., má se za to, že pojem bazén v sobě tyto stavby zahrnuje. V praxi to pak znamená, že dle citovaného zákona potřebujete pro výstavbu jezírka s plochou hladiny do 40 m² pouze rozhodnutí o umístění stavby. Ale aby věc nebyla tak jednoduchá, je třeba správně pracovat s pojmy, na které zákon klade velký důraz.

Budeme-li mluvit o bazénu, který je nadzemní (klasické sezónní skořepinové), o žádný souhlas od úřadu s jeho umístěním v zahradě žádat nemusíme. Jedná-li se ale o „díru v zemi“, vyjádření úřadů mít musíme. V zákoně se totiž praví, že pro terénní práce o ploše nad 300 m² do výšky 1,5 metru nad a nebo pod úrovní terénu územní souhlas vyžadován je. To vychází z toho, že jezírka jsou většinou hluboká dva i více metrů.

Územní souhlas ale není náhrada stavebního povolení. Je to jakási zjednodušená forma řízení, kde stavební úřad konstatuje, že na udaném pozemku umístíte na tzv. zastavitelné ploše popsanou stavbu. Laicky řečeno: my ohlásíme záměr vybudovat jezírko a stavební úřad většinou, pokud splníme předepsané podmínky, tuto stavbu povolí.

Důležité je také připomenout, že podobně jako u stavby nového, popř. rekonstrukce stávajícího domu je potřeba mít i v tomto případě souhlas přímo dotčených sousedů. Těm předkládáme většinou zjednodušenou projektovou dokumentaci, která je dána vyhláškou č. 499 z roku 2011 Sb., včetně situačního výkresu s naznačenou polohou jezírka na pozemku a okótovanými odstupy vzdáleností od hranic pozemku.

Pro výstavbu zahradních nádrží je důležitá i znalost § 103 stavebního zákona, který hovoří o stavbách, jež nevyžadují stavební ohlášení. Tam v bodě 13 najdeme informaci o nádržích na vodu do 100 m3 objemu, umístěných ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými plochami, nejde-li o klasická vodní díla definovaná ve vodním zákoně. Na takovouto stavbu pak nepotřebujete ani povolení, ani ohlášení. Ale upřímně řečeno, tato poměrně luxusní varianta je vzhledem k popsaným vzdálenostem a velikostem našich parcel téměř nereálná.
JE NAŠE JEZÍRKO VODNÍM DÍLEM?

Při úvahách, zda budeme potřebovat stavební povolení, nebo ne, je třeba vyřešit i to, zda naše jezírko náhodou není tzv. vodním dílem. To definuje vodní zákon č. 254 z roku 2001, § 55. V něm jsou pod písmenem a) specifikována vodní díla jako nádrže bez dalšího konkrétního upřesnění. Dá se tedy říci, že se jedná i o naše zahradní rybníčky či jezírka. Pod písmenem l) jsou zde ale uvedeny i jiné stavby, určené k nakládání s vodou podle § 8.

Pokud se na tento paragraf zaměříme, dostáváme se k problematice nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami. V tomto okamžiku pak musíme velice pečlivě uvážit, jakým způsobem budeme jezírko napouštět čili dotovat vodou a jak naložíme s tou odpadní z filtrace.

Budeme-li jezírko napouštět z legální studny, vrtu nebo vodovodního řádu, nejedná se o nakládání s podzemními vodami. Odlišná situace nastává ale v momentě, kdy stavitel řekne, že jezírko bude dotovat vodou z přilehlé říčky nebo potoka. A aby nebylo vše tak jednoduché, musíme se zaměřit i na to, zda voda z jezírka prochází filtrací. To je u většiny okrasných nebo i koupacích nádrží běžná praxe, která však naplňuje podstatu znění zákona. Ten říká, že pokud měníme parametry a kvalitu vody, která z jezírka odchází (kaly z filtrace), jedná se vždy o vodní dílo, na které potřebujeme z hlediska realizace stavební povolení. A tady se v podstatě nerozlišuje, zdali je to kanalizace, a nebo voda povrchová. Prostě jde o to, že znečištěnou vodu musíme někam nějakým způsobem nechat odtéct – nakládáme s ní.

Při velmi pečlivém prostudování dané problematiky bychom měli dojít k závěru, že jakékoliv jezírko (teď nás nezajímá ani hloubka, ani velikost hladiny), které je napojeno na jakoukoliv filtraci, podléhá vodnímu zákonu. Je to totiž tzv. vodní dílo a to musí mít stavební povolení.  
Co se týče definice a polemiky o tom, co je a co není vodní dílo, odcitujme § 8 odst. 4 vodního zákona. Ten říká, že v případě pochybností je nutné se obrátit na místopisně příslušný speciální úřad (vodoprávní), který o dané situaci rozhodne.

Mít při stavbě jezírka „papíry v pořádku“ není samoúčelné. Každý z nás má nějakého souseda a je pravdou, že hodně případů se řeší tzv. na udání. Dostát „liteře zákona“ je ale dobré i při eventuálním jednání s pojišťovnami. Zahradní jezírka totiž obsahují docela dost vody a technologie a ty, jak známo, umí tropit neplechu. A to jak u nás, tak na přilehlých stavbách či pozemcích.
INFORMACÍ JE HODNĚ, JAK SPRÁVNĚ POSTUPOVAT?

1. prvotní je vždy záměr, idea nebo představa, na základě které chci v zahradě vodní nádrž postavit.

2. je třeba se spojit s někým, kdo je schopen a oprávněn tuto stavbu realizovat. S tím souvisí i spolupráce s projektantem, který má v dané oblasti zkušenosti a ví, jak projekt připravit a které zákonné požadavky splnit.

3. následně je dobré vytvořit situační výkres, umístěný alespoň do katastrální mapy, lépe do geodeticky zaměřeného tvaru pozemku. V něm je pak vidět stavbu určitého tvaru s vyznačením vzdáleností k okolním důležitým vazebním objektům. Těmi se rozumí sousední parcely, veřejné komunikace nebo přilehlé budovy. Součástí tohoto elaborátu by měla být i představa o ploše hladiny, hloubce jezírka a celkovém objemu vody v něm.

4. spolu s tímto materiálem včetně jednoduchého technického popisu (studie proveditelnosti) zajdeme na stavební úřad a požádáme o vyjádření k záměru. Zároveň je vhodné podat podobnou žádost o realizaci stavby na místně příslušný vodoprávní úřad.
 
5. v dalším kole proběhne územní řízení na umístění stavby (kompetence stavebního úřadu) a  tzv. vodoprávní řízení (kompetence vodoprávního úřadu). Jedině ten totiž může povolit způsob nakládání s odpadními vodami.

6. bude-li vyjádření úřadů takové, že se o vodní dílo nejedná, vyžaduje naše stavba pouze ohlášení. A pokud má jezírko plochu hladiny pod 40 m², nepodléhá jeho realizace ani tomu. Pokud se o vodní dílo jednat bude, zažádáme o stavební povolení na vodoprávním úřadě po územním řízení, které vyřizuje stavební úřad.

7. po ukončení stavby na základě stavebního povolení probíhá ve sjednaném nebo určeném termínu závěrečná kolaudační prohlídka stavby. O tu musíme požádat, z úřadu pak dostaneme informaci, které dokumenty je nutné doložit (elektro revize, nakládání s odpady včetně vybagrované zeminy, shoda o použití výrobků a jejich certifikace pro daný druh stavby atd.).

8. pokud vše proběhne v pořádku, dostaneme souhlas s užíváním stavby a jezírko můžeme v zahradě používat k určenému účelu.