František Janda 26.11.2023 jezírka & koi
Jednoduchý způsob zakrytí zahradního jezírka s kapry Koi v zimních měsících
Na to, jak zabezpečit v zimě rybníčky s japonskými Nishikigoi, je celá řada názorů. Pokud chcete pro své ryby jen to nejlepší, mohl by se vám hodit náš nápad.
Hlavně ne díru do ledu!
Způsobů, jak izolovat hladinu jezírka a zabránit tak úniku tepla, je celá řada. Mezi nejjednodušší patří např. klasické polystyrenové desky, které se volně vedle sebe poskládají na hladinu (při větru ale snadno uletí), nebo mezi chovateli dnes poměrně hojně rozšířené velké plastové koule (bílé a černé), které se nasypou na vodní hladinu, nebo na vodě jen položená, popř. do dřevěných rámů vsazená bublinková fólie. Po zkušebním zakrytí hladiny jezírek těmito způsoby jsme provedli určitá měření, která nás ale nepřesvědčila natolik, abychom popisované systémy vzali coby dostačující. Navíc nám řada chovatelů, s kterými jsme se snažili tuto problematiku konzultovat, říkala, že hladinu vůbec nezakrývají, nechají ji zamrznout a následně vysekávají v ledu díru, čímž umožní odchod škodlivých plynů. Já sám považuji toto řešení za jedno z nejhorších, protože v momentě, kdy vysekáváme do ledu díru, jsou ryby vystaveny velkému stresu, mohou se zvednout ode dna, a přerušit tak důležité klidové stádium zimování. Pokud již jdeme touto cestou, je lepší pro vytvoření otvoru použít elektrické topítko, které je ale závislé na zdroji proudu.
Levně, chytře, jednoduše
Při hledání efektivního, levného a technicky nenáročného způsobu zamezení tepelných ztrát jsme dospěli až k systému, který vychází z polykarbonátových desek. Technicky vzato se jedná o tzv. komůrkový plast, který znají velice dobře jako náhradu klasických skel u skleníků třeba zahradníci. A jak celý systém funguje?
Pro zakrytí jezírek všech tvarů a velikostí můžeme našim klientům nabídnout v podstatě dvě sestavy. Tu první (obr. 1) nazýváme „plovoucími kryty“ pro nejrozmanitější tvary zahradních rybníčků a ta druhá, to je varianta pro pravoúhlé nádrže. Základem prvního systému je deska plovoucí na hladině, která ale neleží přímo na vodě, nýbrž je nesena polyuretanovými hranoly, ke kterým je přilepena. Od samotné hladiny nádrže ji dělí zhruba 5–7 cm, což je vzdálenost, která pomáhá nejen izolovat, ale zároveň, pokud na desku zasvítí sluníčko, vytváří i tzv. skleníkový efekt. To znamená, že v daně situaci se chová celé jezírko jako skleník, a voda se zdarma ohřívá.Obr. 2: desky při pokládce fixujeme pomocí háčku a očka
Při zakrývání hladiny jezírka vycházíme z určitých modulových desek, které jsou dodávány standardně ve velikosti 1 x 1 metr, někdy používáme i větší o rozměrech 2 × 1 metr, popř. také menší o velikosti 1 × 0,5 metru. Na doplnění okrajových míst dodáváme pravoúhlé trojúhelníky, které mají rozměry 1 × 1 nebo 1 x 0,5 metru
Obr. 3: pokládka desek na hladinu je velmi jednoduchá…Technické řešení
Samotné desky jsou, jak již bylo uvedeno, přilepeny speciálním lepidlem na plováky z polyuretanu s uzavřenými póry, které jsou v podobě hranolů a tvoří jakýsi rám. Jedná se o stejný materiál, ze kterého se vyrábí třeba plovací vesty. To že jsou plováky bez pórů, je výhodné v tom, že nenasáknou vodou. Mezi jejich další vítané vlastnosti patří jistě i to, že velice dobře odolávají UV záření.
Stejně jako celý systém musí být velice jednoduchá i montáž desek, ke které nepotřebujete vůbec žádné nářadí. Vše začíná tím, že se jedna deska položí na vodu a druhá se k ní pomocí háčků zapadajících do drátěných oček připevní (obr. 2), až vznikne jakési plovoucí molo (obr. 1 a 3).
Základem zakrytí jsou čtverce a trojúhelníky
Protože předpokládáme, že zahradní jezírka nejsou pravidelných tvarů, používáme na doplnění okrajových částí již zmiňované pravoúhlé trojúhelníky. Díky nim se dostáváme k tomu, že je plovoucími deskami pokryta v podstatě celá hladina nádrže, a my tak můžeme dobře zabránit tepelným ztrátám. Jezírko samozřejmě nebude nikdy zakryto celé, ale to nevadí, protože volná místa při okrajích slouží k odchodu plynů.
Největší výhodou tohoto způsobu zakrytí je skutečnost, že se jedná o systém lehký, jednoduchý, samonosný a volně plující na hladině, jehož přednosti oceníme také v momentě, kdy napadne větší vrstva sněhu. Ta sice díky své hmotnosti desku do vody částečně zanoří, ale sníh na ní roztává postupně, a neochlazuje tedy vodu skokově. Pokud se na deskách vytvoří souvislá sněhová pokrývka, odmetat je nemusíme, sníh časem roztaje sám. Tato varianta krytí vodní hladiny zahradních jezírek se díky své jednoduché konstrukci a pokládce používá hlavně pro velká nepravidelná jezera, protože tam by bylo zcela logicky problematické stavět jakékoliv přístřešky, i když to samozřejmě jde.
Důležitá je i ochranná síť
Kromě popsaných výhod mají tyto desky i jedno drobné negativum, které se ale dá velice jednoduchým způsobem odstranit. Pokud bychom chovali ryby, které hodně skáčí, tak v momentě, kdy kapr nějakou volnou částí hladiny vyskočí a dopadne na akrylátovou desku, bude se velice obtížně dostávat zpět. U plastových kuliček toto nehrozí, protože tam ryba hned zase propadne dolů, tady to ale může být fatální problém. Abychom ryby uchránili, řešíme situaci tak, že instalované plovoucí desky zakrýváme sítí připevněnou ke břehům. K tomuto účelu se nejlépe hodí síť proti padajícímu listí prodávaná v supermarketech, která ve větrném počasí zabraňuje i ulétnutí desek.
Obr. 4: desky je možné do sebe zaklesnoutObr. 5: složené desky nezaberou žádné velké místo
Vytvořit je možné také sedlovou střechu
Druhý systém zakrytí jezírek je pro tzv. nádrže pravoúhlých přesných tvarů. Laicky řečeno jedná se o jakousi sedlovou střechu, která nádrž s chovanými kapry Koi zakryje (obr. 6). Tady je konstrukčním základem nerezová trubka, kterou pomocí klíče (a to je jediné místo, kde potřebujete nějaké nářadí) přišroubujete na předem připravené místo dřevěného rámu. Dále už je vše podobné jako u „stavebnice“ předchozího typu a my za krátkou dobu postavíme jednoduchou stříšku, která má i otevíratelná okna s protizávažím. Ta slouží nejen k větrání, ale i k tomu, abychom mohli po celou zimu pohodlně rybí obsádku kontrolovat. Protože se jedná o systém, který zakrývá dokonale celou vodní hladinu (tedy bez volných míst na kraji jako je tomu u předchozí varianty), jsou do bočních štítů zamontovány za účelem snadného odvádění plynů malé plastové průduchy.
Obr. 6: ukázka zakrytí pravoúhlé nádrže s Koi. Nahoře „protizávaží“ otevíratelného okna
I když to na první pohled vypadá, že tento způsob zakrývání nádrží s Nishikigoi je zbytečný (systém plovoucích desek by se zde dal použít také), vyvinuli jsme ho hlavně pro zákazníky, kteří mají malá jezírka a chtějí mít i v zimních klidových měsících své ryby pod kontrolou. Tady jednoduše pootevřou okno a vidí do celé nádrže…
Kdy jezírko zakrýt
Zájemce o popisovaný systém zakrývání jezírek s Koi bude asi zajímat i to, ve kterém časovém období máme na vodní hladinu desky (popř. polykarbonátovou stříšku) instalovat a kdy je při nástupu jara zase odstranit. Při posuzování doby, kdy jezírko zakrýt, je třeba vycházet z toho, jaké prostředí by měl kapr Koi pro svůj život mít. Ideální je samozřejmě chov na teplé vodě (teplota vody kolem 23–25oC), přičemž ani studenější prostředí rybám nevadí tolik, jako náhlé poklesy teploty vody, která by neměla „spadnout“ o více jak 4–5oC denně. Pokud by se tak stalo, může dojít k rozvinutí určitých chorob, čemuž se právě zakrýváním vodní hladiny jezírek snažíme zabránit. Prakticky řečeno: systémy zakrytí vodní hladiny instalujeme tehdy, když hrozí z hlediska proměny počasí nebezpečí dramatických změn teploty vody. Z hlediska střídání ročních období se pak jedná o jarní nebo podzimní dny, kdy je během dne sice krásně slunečno a teplota vzduchu třeba kolem 18–20oC, ale v noci už teploměr ukazuje kolem nuly.
I když by asi bylo dobré posuzovat každé jezírko individuálně nejen podle velikosti či expozice vůči světovým stranám nebo způsobu topení, obecně se dá říci, že doba, kdy bychom měli zařízení na zamezení úniku tepla instalovat, je podle průběhu počasí začátkem nebo v polovině listopadu. Tomuto úkonu by měla samozřejmě předcházet určitá příprava jezírka na zimu. Nádrž a filtr bychom měli vyčistit, což znamená vybrat všechny organické zbytky, popř. dno a stěny vyluxovat, a pak teprve nainstalovat krycí desky či nástavbu ve tvaru stříšky. S popisovanými úkony koresponduje i kontrola zdravotního stavu chovaných ryb před zimou. Obr. 7: průhled otevřeným oknem…
Na jaře pohodlně desky odstraníme
Na jaře sundáváme zimní kryty podle toho, ve které klimatické oblasti a nadmořské výšce kapry Koi chováme a jaký je průběh počasí. Pokud není výrazně nestandardní, bývá to zhruba někdy v polovině, maximálně koncem března. Manipulace s deskami je opět velice jednoduchá, stačí je vyndat, očistit a díky tomu, že jsou v plovácích vyříznuté otvory pro odvod plynu (obr. 4), dají se vždy dvě desky složit do sebe, takže zabírají jen velmi málo místa, a jejich uskladnění tak není na prostor nijak náročné.
Jsou i jiná řešení
Systém zakrývání jezírek, ať už pravidelných nebo nepravidelných tvarů, patří mezi know how firmy Ekotez. Chránit nádrže s chovanými kapry Koi před únikem tepla samozřejmě vůbec nemusíme, popř. se dá vše vyřešit i jiným způsobem. Je-li na břehu kolem rybníčka dost místa, můžeme úniku tepla zabránit třeba výstavbou jednoduchého montovaného pavilonu z polykarbonátů nebo s plachtovým, světlo propustným potahem. Je to ale pracnější, komplikovanější a finančně nákladnější než využití popisovaných systémů.
