Martin Hrkal 03.12.2023 jezírka & koi
Co potřebuje naše jezírko v zimě?
Rady a praktické návody, které pomohou v péči o okrasné a koupací biotopy v době vegetačního klidu. Tedy tehdy, kdy voda i zahrada odpočívají...
I když to vypadá, že v zimě jezírko spí, není to pravda. Také v tuto dobu tam probíhají nejrůznější biochemické procesy, které jsou ale díky nízké teplotě vody výrazně zpomaleny (bakteriální činnost, minimální nárůst řas aj.)
Péče podle průběhu počasí!
Pokud si chceme povídat o tom, co se v době od listopadu do března v zahradní nádrži děje, musíme nejprve definovat, o jaký průběh zimy se jedná. Máme-li na mysli tu klasickou, naši „ladovskou“, budou teploty pod bodem mrazu a vodní nádrž pokryje souvislá vrstva ledu, na níž leží sníh. Uzavře-li se jezírko ledovým krunýřem, plyny, které vznikají rozkladem organické hmoty (oxidy dusíků, čpavek), zůstávají ve vodě a škodí nejen přezimujícím rybám. Proto je naším primárním cílem jezírko odvětrat. Tady nemá cenu dělit biotopy na ty s rybami a bez nich, i když vodu s Koi obsádkou je třeba odvětrat každopádně. Jinak totiž rybám hrozí otrava a úhyn. Ale zajistit odvod škodlivých bahenních plynů je potřeba také v okrasném jezírku s rostlinami nebo koupací nádrži. I tam by se totiž měnil v náš neprospěch chemismus vody a jezírka by se na jaře „probudila“ v daleko horším stavu, než v kterém jsou teď.
Je-li jezírko v běžné sezoně správně ošetřeno, odcházejí nežádoucí plyny volnou hladinou samovolně do ovzduší. To ale v zimě, kdy je na hladině led, neplatí. Bakteriální plyny mohou škodit nejen rybám, ale zásadně mění i chemismus vody. Snižují obsah kyslíku, a to jak volného, tak i v ní rozpuštěného, navyšují podíl dusíkatých látek rozpuštěných ve vodě a mění hodnotu pH. Nádrž, která nebyla v zimě odvětrávána, poznáme po rozpuštění ledu podle kvality vody na první pohled. Voda je kalnější, často může i zapáchat, její barva je hnědožlutá nebo dozelena a není vůbec průhledná.
Co je limitující?
Postup péče o jezírko v zimě vychází hlavně z jeho velikosti, resp. z objemu vody a hloubky. Navíc je potřeba rozlišit i to, zda je okrasné, koupací, nebo zda se jedná o rybníček s kapry Koi, protože chované ryby vytváří organický odpad i v zimě.
Do první kategorie patří malá jezírka s objemem vody cca 3-4 m3. Druhou skupinu tvoří nádrže s objemem vody 4-10 m3 a do třetí řadíme rybníčky nad 10 m3. To už jsou ale biotopy, které umí určité problémy díky své velikosti vyřešit samoregulací. Ať už se jedná o nádrže malé, či velké, je naším úkolem zamrzlou hladinu narušit a bahenním plynům umožnit odchod ven. Způsobů, jak toho dosáhnout, je více, v základu můžeme doporučit tři. Využití čerpadel, vzduchování a nebo instalaci topných tělísek.Obr. 2: schéma činnosti zařízení IceFree Thermo 300
Malá jezírka u nás vedou
Jak správně postupovat, si ukážeme na jezírku s objemem vody 2-3 m3. V něm plave několik karásků a hloubka vodního sloupce není větší než 80 cm. Pokud použijeme k zabránění zamrznutí hladiny kompresor, budeme do vody vhánět vzduch o teplotě např. -10 oC. Následně se stane to, že voda o teplotě 3-4 oC na dně bude systematicky, pravidelně a neustále ochlazována. Po určité době pak nastane to, že se její teplota přiblíží k nule, což je pro rybí obsádku likvidační stav. A proto je v tomto případě lepší použít topné tělísko, které vodu, i když jen málo, přihřeje. Hladina kolem něj nezamrzne a plyny vznikající rozkladem organické hmoty mohou z vody volně odcházet. Jedinou nevýhodou těchto zařízení je fakt, že mají poměrně velký příkon, což se projeví negativně na spotřebě elektrické energie. Jak takové topítko funguje a vypadá, si můžeme prohlédnout na obr. 2 a 4. Základem je pryžový plovák a topná tyč z nerezové ocele, přívodní šňůra je dlouhá 10 metrů. Tato topná tělíska se dělají celkově ve dvou provedeních, jedno je s termostatem, druhé bez něj. Varianta s termostatem je výhodná v tom, že zařízení vyrábí teplo jen ve chvíli, kdy je teplota okolního vzduchu pod nulou. Obr. 3: schéma činnosti zařízení IceFree 20
Středně velké nádrže
Do druhé skupiny zařízení, která se používají k vytvoření otvoru v ledu, patří IceFree 20. Pro jeho instalaci už ale potřebujeme jezírko s větší hloubkou, alespoň 80-100 cm. Jak systém vypadá a funguje, vidíme na obr. 3. Jeho základem je čerpadlo (obr. 5), které má nejen velice nízký výkon, ale také malý příkon. Nízký výkon je důležitý, protože díky němu se teplejší voda z hloubky dostává na povrch jen velmi pomalu. Čerpadlo ji vytlačuje potrubím, na jehož konci je plovák, na němž čerpadlo za trubku visí. A to, že jen o několik stupňů teplejší voda doputuje na hladinu, stačí k tomu, aby nádrž nezamrzla.Obr. 4: IceFree Thermo 300
Čerpadlo ale nesmí stát na dně, protože v takovém případě by nasávalo bahno a kaly, což by mohlo vést k jeho ucpání. Toto zařízení je v našich podmínkách plně funkční, výrobce udává, že volný otvor v ledu zajistí až do teploty -18 oC. Pokud je velký mráz a plovák do ledu zamrzne, stačí ho polít teplou vodou.
Největší jezírka
Třetím typem zahradních nádrží jsou ty, které mají velký objem vody a zároveň i větší hloubku. Tady už výše popsaná zařízení nestačí, a my musíme použít silnější kompresor, např. typu AquaOxy a nějakou vzduchovací koncovku. Protože se ale jedná o techniku, která vhání do vodní nádrže větší množství vzduchu a ten je díky chladnému okolí studený, musíme si být jisti tím, že její velikost i hloubka (alespoň 10-15 m3 a min. 150 cm, ideálně 2 m) chlad pohltí a eliminuje. Pro zimující ryby, které nesmí být přísunem studeného vzduchu ohroženy, je tento způsob „rozmrazování“ hladiny dobrý, protože se do vody dostává i další kyslík. Řada chovatelů Koi řeší problém přívodu studeného vzduchu tak, že kompresory umisťují do garáže nebo na chodby, odkud je do vody vháněn vzduch o teplotě 8-10 oC (nikoliv tedy s minusovou hodnotou). Problém je ale v tom, že do jezírka pak vede třeba 10-15 metrů dlouhá hadička, která, leží-li někde volně, může zamrznout. To proto, že ve vzduchu je určitá vlhkost a tu mráz promění na led. Proto je dobré, když s tímto vedením počítáme již při projektování celé stavby.
Z hlediska instalace popsaných zařízení nečekáme na to, až začne padat sníh nebo přijdou tuhé mrazy. Jak topná tělíska, tak i vzduchovadla instalujeme do vody v okamžiku, kdy končíme aplikací doporučených přípravků podzimní fázi péče o jezírko V případě potřeby už je pak stačí jen zapnout do zásuvky.
A co když moc nemrzne?
Druhá varianta péče o jezírko v zimě vychází ze stavu, který je bohužel stále častější. Nemrzne, nepadá sníh a hodně často svítí i sluníčko. Voda v jezírku tedy neprochází temnou fází, která je velice důležitá pro eliminaci růstu řas.Obr. 6: kompresor AquaOxy 4800
Pokud je zima studená a tmavá, problémy s vláknitou řasou (silný nárůst) můžeme očekávat koncem května, max. začátkem června. Je-li ale zima teplá a jezírka bez ledu, podávají se přípravky, proto vláknité řase již koncem dubna. Možná vás napadne, že při tomto průběhu počasí bychom měli bojovat s dlouhou vláknitou řasou i v zimě, já to ale nedoporučuji. V této době má řasa v jezírku své místo, protože i když přirůstá jen částečně, poutá živiny, které by jinak ve vodě zůstaly. A my se jich nemáme možnost jinak zbavit, protože filtrace je vypnutá. Bojovat s ní tedy začínáme až na jaře, kdy stoupají naše nároky na čistotu a kvalitu vody.
