Suiseki z Ligurských Alp, část 1

Formace divokého vápence je patrná na povrchu Apeninského poloostrova na mnoha místech. Křemenitý vápenec je charakteristický jemnými odstíny tmavě a světle šedé barvy (šedá je barva divokých holubů, má svůj místopis a dala těmto nádherným kamenům i jméno - PALOMBINO) a obsahuje slídu.

Celá geologická formace tohoto místa je pak tvořena střídáním vrstev vápenců s vrstvami slídovými a opukovými žílami břidlicově tmavě šedé barvy. U kamenů z této oblasti je také často vidět velmi vysoká koncentrace silic ve vrstvách, které jsou v kontaktu s jílovitou zeminou, což způsobuje menší rozpustnost vrchních a spodních stran těchto vrstev. Kameny PALOMBINO mohou mít různou barvu s odstíny modré, hnědé, béžové, světle hnědé, ale taky růžové a purpurově červené. Barva může přecházet rovněž z černé do červené a pak opět do černé, ze zelené do béžové, ze šedé do červené a zelené.

Geologická historie této oblasti je velmi zajímavá a je spojována s pohyby mořského dna, kde slídy a vápence reprezentují nestabilní mořská vápencová bahna. Pukáním dna ligursko-piemontského moře dochází k uzávěru ligurské pánve a ke zvednutí mořského dna. Stlačením ligurské oceánské desky se také před 65 miliony let přiblížila Evropa k Africe. Tyto pohyby způsobily změnu původní geologické situace, což vedlo k deformování a výhřezům různých útvarů. Formace ze dna oceánu v průběhu těchto vzedmutí vycházely stlačeny na povrch a vyvření a zřícení oblasti Piernonsko-Ligurské do oblasti Toskánské bylo provázeno mohutnou vulkanickou aktivitou. Obrovský tlak a vysoká teplota pak způsobily transformaci vápence na kalcity s mikrokrystalickou strukturou...

Úprava textu Igor Bárta, celý článek najdete v č.2 magazínu Bonsaje a japonské zahrady