M. Ašenbrenner 04.01.2024 bonsaje

Test substrátů pro pěstování bonsají

S nástupem nové pěstitelské sezony přinášíme informace, které mohou napovědět, do čeho letos sázet. Třeba vás článek inspiruje.

Na základě nejrůznějších diskusí jsme se v redakci rozhodli vyzkoušet, co mohou jednotlivé substráty stromům v miskách nabídnout a jestli náhodou tuto problematiku nepřeceňujeme.

Kvalitně zapěstovaná bonsai je výsledkem souhrnné péče a používání správného substrátu  

ZÁKLADNÍ MYŠLENKA


Cílem tohoto možná jednoduchého, ale prakticky pojatého testu nebylo sestavit tabulku, která striktně určí vítěze nebo poraženého, spíše jsme chtěli popsat, nad čím se zamýšlet při míchání substrátu. Test byl prováděn na mladých rostlinách, což u někoho může vyvolat určité pochybnosti o tom, jak mohou substráty „fungovat“ u starších bonsají, které mají poněkud odlišný růst kořenů. Na druhé straně je pravdou, že mladé stromky mají po přesazení snahu co nejvíce růst a s tím souvisí i prokazatelné zvětšování hmoty kořenového systému v poměrně krátkém čase. Výčet použitých substrátů není samozřejmě konečný (některé na obr. 1), hodně pěstitelů sází také do svých vlastních, léty prověřených směsí.Obr. 1: některé testované substráty spolu s konkurenčními zeminami

KTERÉ SUBSTRÁTY SE TESTOVALY


Pro náš improvizovaný test použili běžně dostupné a nabízené substráty: japonskou akadamu, Zeminu pro bonsaje z produkce Rašelina Soběslav, Terramol, Substrát pro bonsaje Agro CS, lávu a korejskou sanzu. A jako „kontrolní vzorek“ také klasický doma míchaný substrát z písku, rašeliny a kompostu v poměru 1:1:1.

Aby naše výsledky nebyly zatížené nerovnoměrným hnojením, rozhodli jsme se, že použijeme mladé, zdravé a silné sazenice, které zasadíme do uvedených substrátů, ale nebudeme je přihnojovat. Po dobu jedné, dvou nebo tří vegetačních sezon to stromky vydrží, možná nebudou na první pohled tak pěkné, ale co se týče růstu kořenové hmoty, budou mít všechny naprosto shodné podmínky. Testování započalo na jaře, kdy jsme vycházeli z jednoduché úvahy, že jaro je období, kdy většina pěstitelů bonsaje přesazuje, a tudíž jim vybírá vhodný substrát.

JAKÉ ROSTLINY BYLY POUŽITY

Pro tento pokus jsme zvolili semenáče z lesní školky, které se používají pro výsadbu smíšeného lesa (borovice, smrky a buky, obr. 2). Jejich stav po ukončení pokusu vidíme na (obr. 3). Jako testovací dřeviny byly vybrány buk a borovice, reprezentanti dostupných jehličnanů a listnáčů. Smrk pak měl být jakousi srovnávací rostlinou, protože nás zajímalo, jak velké rozdíly v kořenové hmotě oproti borovici udělá.
V ČEM STROMKY ROSTLY


Stromky byly zasazeny do klasických plastových kontejnerů velikosti 10x10 cm, drenáž jsme dávali jenom u jemných substrátů. Po zálivce jsme kontejnery naskládali vedle sebe na polostinné stanoviště v zahradě s tím, že toto místo zajišťovalo stejné světelné podmínky pro všechny. A aby byl výsledek v rámci možností skutečně objektivní, od každé pokusné varianty jsme měli k dispozici tři stejné rostliny. To pro případ, že by náhodou některá zašla. Z hlediska pěstování bylo s rostlinami zacházeno naprosto běžným způsobem. V létě jenom zálivka a žádné zaštipování, protože bylo potřeba, aby se růst ničím nebrzdil. Přes zimu stály kontejnery spolu s ostatními bonsajemi na závětrném stanovišti obložené slámou.  

DÉLKA TESTU

Z hlediska hodnocení nárůstu a kvality kořenové hmoty je důležitá i délka pokusu. Test trval 3 roky, což je shodou okolností i perioda, po níž bývají mladé bonsaje většinou přesazovány a my máme možnost kořeny vidět a posoudit jejich kvalitu.

VÝSLEDKY - BUKY

Nejprve si ukážeme dva kořenové baly, které se daly vyhodnotit jako nejlepší a nejhorší. Rozdíl podoby i množství a uspořádání kořenové hmoty je jednoznačné (obr. 4 a 5).

Budeme-li hodnotit kořenový bal, nejdříve se podíváme na stav po jeho vyndání z kontejneru (dva dny předtím nebyly rostliny zalévány). Prvních šest balů (obr. 6 a 7) patří bukům. Tady na první pohled vidíme, že u dvou substrátů, které jsou v původním stavu kypré a humózní, ale s ne úplně ideální strukturou (Rašelina a.s. a Agro CS), dochází k tomu, že rostlina tvoří kořínky delší, možná méně větvené a spíše po okraji balu. To je z toho důvodu, že tato zemina nepropustí díky jemné struktuře vodu dovnitř balu, což má za následek, že zálivka stéká po stěně a za ní se vydávají i kořeny.

Kromě vody ale chybí uprostřed kompaktní zeminy také vzduch, který je pro rozvoj jemných kořínků rovněž velice důležitý. Pro pěstování to samozřejmě ideální není, protože v momentě, kdy zaléváme, nedokážeme doplnit vodu do celého profilu balu a také výměna vzduchu za nový (ten starý vytlačuje při zálivce právě voda) je nedostatečná.
 
Asi nejdůležitější srovnání stavu kořenů je vidět na šesti fotografiích (obr. 8–13), kde jsou substrátu zbavené kořenové baly. Tady bychom měli zdůraznit, že báze kmenu (nebari), která je pro každou bonsai velmi důležitá, se správně utváří jen v případě, že strom roste v substrátu, který podporuje vznik jemných kořínků právě v tomto místě. To ale zeminy jemné a hodně humózní moc dobře neumožňují, což je nakonec i vidět na obr. 8, 10 a 12 V oblasti nebari jsou kořeny nasazeny sporadicky a pokud bychom takovýto bal vyčesali a narovnali, zjistíme, že se skládá z dlouhých kořenů, které teprve na konci nesou jemné vlášení. A to dobře není. Naopak baly na obr. 9, 11 a 13 jsou kompaktní, pevné a jemné kořínky se v oblasti báze kmene vytvářejí ve velkém množství.

Pokud bychom chtěli udělat nějaký jednoduchý závěr, můžeme říci, že náš test doporučuje pro listnáče substráty strukturní, zrnité a nerozpadavé. Přesně takové, které dokáží zabezpečit dostatek místa pro odtok přebytečné zálivkové vody, vzduchu a růst nových kořenů.

VÝSLEDKY - BOROVICE

Kořenové baly borovice můžeme hodnotit podle fotograf(obr. 14 a 15). Na první pohled jsou zhruba všechny stejné, což znamená, že použité substráty by se měly pro její pěstování hodit. Dokladem toho je i fakt, že se na površích všech kořenových balů vyskytuje poměrně kvalitní mykorhiza, která vznikla naprosto přirozeným způsobem.

Po vyklepání substrátu z kořenů vidíme, že velikost i objem kořenového balu nejsou všude stejné. Nejkvalitnější mykorhiza je zcela jasně u lávy (obr. 17), což je nejspíš dáno tím, že má ze všech použitých substrátů největší povrch. Ostatní testované vzorky (obr. 16, 18, 19 a 20) byly z hlediska stavu mykorhizy vcelku shodné. Při hodnocení kvality kořenového systému také zde platí to, co jsme zjistili u buků. A sice, že humózní a jemné substráty (např. Rašelina Soběslav) rozvoji kořenové hmoty venkovních jehličnanů příliš nepřejí (obr. 21). Hodí se spíše pro pokojové bonsaje.

VÝSLEDKY – SMRKY

Závěrem se podívejme i na smrky, které jsme nakonec do vyhodnocení našeho testu nezařadili. I když jsme si mysleli, že budou mít kořenový bal utvářený jinak než borovice, nestalo se, a tak je to zbytečné.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ

Na konečném výsledku porovnání vlastností bonsajových substrátů je vidět, že ve všech stromy rostou poměrně dobře. Mohlo by se tedy zdát, že zemina není až tak stěžejním prvkem, jak se uvádí. Nenechme se ale mýlit, opak je ale pravdou!

Důležité je si uvědomit, o co nám při pěstování bonsají jde především. Potřebujeme strom s co nejvíce sílící bází kmene a s balem složeným ze samých jemných kořínků. Proto bychom výběr a složení substrátu rozhodně podceňovat neměli.

Velmi důležitými faktory při pěstování bonsají je samozřejmě i správná zálivka, umístění stromu na vhodném stanovišti, kvalitní hnojení a ochrana proti chorobám a škůdcům. Ať již substrát připravujeme pro mladé, či letité bonsaje, vždy bychom měli mít na paměti, že musí být propustný, strukturální a umožňovat příjem živin, vzduchu a vody. Jenom tak se nám podaří vypěstovat jemné vlásečnicovité kořínky, které jako jediné dokáží kvalitně vyživit rostlinu a zároveň vytvořit plochý, kompaktní kořenový bal. Pokud použijeme zeminu méně kvalitní, zpočátku se možná na první pohled nebude dít nic. Později však může dojít k úhynu části kořenové hmoty, a s tím i některých partií v koruně. Kvalitně zapěstované bonsaje můžete vidět např. ve sbírce Bonsaimusea Isabelia

Budeme-li do nekvalitní zeminy sázet mladé rostliny, porostou. Problém ale nastane ve chvíli, kdy je začneme přesazovat a v rámci této operace redukovat kořenový bal. Po jeho rozčesání zjistíme, že je tvořen jen několika dlouhými kořeny, které musíme pokrátit, čímž připravujeme rostlinu o důležité kořenové vlášení. To bude muset znova vytvořit, což na čas zastaví její intenzivní růst. Použijeme-li ale pro mladé stromky kvalitní a strukturální substrát hned od začátku, jemné kořínky se budou tvořit u samé báze. Při přesazování tak bude poškození systému menší a sílení kmenové báze mnohem výraznější.